Fara

V roce 2009 se začala opravovat fara v Tiché. Budova, která byla téměř odsouzená ke zkáze, se začala znovu probouzet k životu.

Stalo se tak proto, že po dlouhých letech získala Tichá opět svého administrátora, P. Miroslava Horňáka. V červenci 2009 nastoupil jako kaplan do Frenštátu pod Radhoštěm a koncem října téhož roku se již stěhoval na tichavskou faru. V tu dobu sice ještě opravy nebyly zdaleka dokončeny, ale hlavní část už obyvatelná byla.

Původně se neměly provádět žádné velké opravy, jen se měla zprovoznit jedna místnost. Po podrobnějším zkoumání se ale zjistilo, že to tak jednoduché nebude. Celá podsklepená část fary (tedy polovina) měla špatné podlahy, nevyhovující bylo sociální zázemí, v havarijním stavu elektroinstalace, komíny, kanalizace, střechou zatékalo, okna netěsnila.

A tak začala celková rekonstrukce. Nejdříve byly udělány nové podlahy nad sklepením, zavedena voda a vybudována nová koupelna, sociální zařízení a kuchyně. Souběžně byly prováděny i elektroinstalace a výměna oken. Celá fara se vymalovala a byla nachystána k nastěhování. Vzhledem k tomu, že na faře nebyl žádný nábytek, většina ho pochází z darů, které dostal P. Mirek z Ostravy, ze Suché Lóze, svého rodiště, Tiché a také co si koupil a přivezl z Havířova, kde naposled působil.

První zimu ale proběhl život na faře v bojových podmínkách. Nejdříve se topilo pouze v kamnech, protože plyn byl zapojen až později a odpady musely počkat až do jara 2010.

A pak se zase čekalo, tentokrát do července 2010 na rozhodnutí biskupa, zda otec Mirek v Tiché zůstane. Zůstal, a tak se rozběhla oprava druhé poloviny fary. Všechno se zase vystěhovalo, udělaly se nové podlahy ve zbývajících místnostech. Chodba se přepažila, jedny dveře se zazdily úplně a ostatní byly vyměněny za nové, protože ty staré nešlo pořádně zavírat. Zbouraly se také staré sociálky, protože do nich zatékalo a v důsledku toho vlhla celá fara. Tím vznikla pěkná terasa s výhledem do zahrady. V říjnu 2010 byla fara již plně funkční a připravená sloužit svému účelu.

Na další rok však byla naplánována ještě jedna podstatná oprava, a to nová střecha. V létě 2011se díky brigádníkům i toto podařilo a společně se střechou fary bylo opraveno i zastřešení stodoly. Velké díky patří všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k tomu, že fara opět může sloužit svému účelu.

Poděkování otce Mirka: „Chtěl bych poděkovat vám všem za vaše dary, klukům Špačkovým a Pavliskovým, kteří chodili celé prázdniny roku 2009 pomáhat, Pavlovi Špačkovi, který zapůjčil traktor a odvážel všechnu suť na své pozemky i jinde, Josefu Lukešovi a firmě Hopp, kteří dělali práce ohledně kovu, starostovi, místostarostovi, paní už zemřelé Červenkové, která vařila zedníkům, elektrikářům panu Novákovi a panu Židlíkovi, kteří pracovali zadarmo, a taky Josefu Lukešovi (ml.), panu Radimu Butorovi, Liboru Janáčovi, a mládeži z Frenštátu, jenž zase v roce 2010 pomáhali při brigádách opravy druhé poloviny fary. Poděkování patří vám všem, kteří jste přišli pomoct na brigádu při opravě střechy, nebo i jinak pomohli, bez vás by se to určitě neuskutečnilo.“